Připravujeme

Spříznění
Steve Robinson

GENEALOG JEFFERSON TAYTE PÁTRÁ VE VLASTNÍ... Více...


Exkluzivní rozhovor s Timem Weaverem

Možná jste si na zpravodajském portále iDnes.cz přečetli rozhovor s Timem Weaverem, autorem bestsellerů s Davidem Rakerem v hlavní roli. Ale tam jste se zdaleka nemohli dozvědět všechno! Teprve v nezkrácené verzi tohoto exkluzivního interview zjistíte, jací jsou Weaverovi oblíbení spisovatelé, jestli vznikne samostatný román s Colmem Healym a autor vám prozradí vše, co jste chtěli vědět o Davidu Rakerovi...

 

David Raker se specializuje na pátrání po pohřešovaných osobách. Na toto téma jste mimo jiné napsal i non-fiction knihu Nezvěstní. Jak moc osobní a důležité téma to pro vás je?

 

Když se člověk nějakému tématu věnuje opravdu zevrubně, vždycky mu přiroste k srdci, protože čím víc si toho zjišťujete, tím osobnější se to stává. Já se o téma pohřešovaných lidí zajímal vždycky, dávno předtím, než jsem přišel s námětem na Hon na mrtvého, a to z mnoha důvodů.

 

Zaprvé mě fascinovalo tajemství, které se kolem zmizelých vznáší, nezodpovězené otázky a představa, že – v jedenadvacátém století, přes všechny technologie, mobilní telefony a internet – se lidé stále mohou doslova vypařit. Ve Velké Británii každý rok zmizí 2500 lidí, kteří se už nikdy nenajdou. Jedná se jen o 1 % ze všech nahlášených zmizení, ale pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Chtěl jsem zjistit, jak to udělali? A proč?

 

Zadruhé jsem chtěl vyprávět příběhy pozůstalých. V případech pohřešovaných lidí se na jejich rodiny často zapomíná, protože se všichni soustředí hlavně na osobu, která zmizela. Ale jejich přátelé a příbuzní, ti všichni nesmírně trpí. Chtěl jsem prozkoumat téma rozporuplného pocitu ztráty – toho, jaký dopad na člověka má situace, kdy truchlí po osobě, o níž ani neví, jestli je mrtvá nebo ne. Určitým způsobem jsem chtěl vylíčit trauma, kterým si tyto rodiny procházejí. A upřímně doufám, že jsem si počínal s patřičným respektem a citlivostí.

 

Zatřetí, a tohle bylo spíše profesní rozhodnutí, v době vydání Honu na mrtvého v roce 2010 o pohřešovaných lidech nikdo nepsal, rozhodně ne v Británii a nijak konzistentně. V Americe se tomuhle tématu věnoval Harlan Coben a Linwood Barclay se o něj také začal zajímat, ale překvapivě velmi málo autorů o něm skutečně psalo. V současnosti se s romány o pohřešovaných roztrhl pytel, ale tehdy to vypadalo jako dobrá příležitost vstoupit na velmi konkurenční trh a zabrat si kousek pro sebe.

 

Neplánoval jste někdy stát se „skutečným Davidem Raker“ a pátrat po zmizelých lidech?

 

To opravdu ne (smích). Jeho práce je zatraceně nebezpečná!

 

Nejvíc jsem si k jeho profesi asi přičichl natočením několikadílného podcastu nazvaného Nezvěstní, kde jsme zpovídali experty z oboru pátrání po pohřešovaných osobách a zajímali se o to, proč lidé utíkají a jak je vyšetřovatelé hledají. Šlo o fascinující projekt a já jsem moc rád, že jsem se ho zúčastnil, protože mi potvrdil spoustu věcí, které jsem si o tomhle tématu už nastudoval. A také mi odhalil spoustu nových informací, což bylo ještě lepší!

 

Čtete také krimi thrillery či detektivky? Jací jsou vaši oblíbenci, případně kdo je vaším literárním vzorem?

 

Ano, mám tenhle žánr rád. Jedna z knih, které mě k němu přivedly (a které ve mně vzbudily touhy thrillery psát), byl Básník od Michaela Connellyho. Connelly je dodnes jedním z mých nejoblíbenějších autorů, četl jsem od něj úplně všechno.

 

Líbí se mi také knihy Gillian Flynnové, Roberta Harrise, Iry Levina, Rosse Macdonalda, Leeho Childa, Jamese Lee Burkea a mnoha dalších a k mým nejoblíbenějším knihám vůbec patří Jednoduchý plán od Scotta Smithe, Červený drak Thomase Harrise, Já, legenda od Richarda Mathesona (ačkoli to je spíš horor), Polibek smrti Johna Connollyho a Zelená míle Stephena Kinga.

 

Nečtu ale jen thrillery, zajímám se i o literaturu faktu. Nedávno jsem například dočetl knihu o historii Detroitu – Poslední dny Detroitu od Marka Binelliho – a byla naprosto úžasná.

 

S Davidem Rakerem jste napsal celkem osm románů, devátý je plánovaný na letošní rok. Máte představu, kolik bude mít série dílů?

 

Nemám v hlavě žádné konkrétní číslo, protože délka Rakerovy série závisí především na dvou faktorech.

 

V prvé řadě na tom, jestli čtenáře bude Raker dál bavit a budou si knihy s jeho případy kupovat – pokud ano, pak je budu rád dál psát, protože téma pohřešovaných osob je podle mého názoru obrovská studnice plná možností a Raker mě jako postava baví. Sblížil jsem se s ním natolik, že se mi nyní píše velmi snadno, a tím pádem si s ním nemusím dělat hlavu a můžu se soustředit i na jiné aspekty knih – ostatní postavy, zápletku či prostředí.

 

Druhá věc s tím v zásadě souvisí: pokud bych někdy získal dojem, že moje knihy nejsou tak dobré, jak by mohly být, sám bych si naordinoval přestávku. Nikdy bych nevydal něco, co by podle mě nebylo dost kvalitní. A přísahám, že sám sebe soudím mnohem přísněji než ten nejtvrdší kritik.

 

Uvažoval jste někdy o nějakém spin-off románu, například s Colmem Healym?

 

Ano, často, ale vždycky se zarazím na tom, jestli je to opravdu dobrý nápad a jestli je dost nosný, aby se dal rozpracovat do románu. Healy je zajímavý, jde o postavu s obrovským potenciálem, například jeho policejní minulost by mohla být dobré téma, teď jde jen o to najít ten správný příběh. Pokud ale nepřijde, raději ho nenapíšu vůbec, než abych ho napsal špatně.

 

Plánujete v budoucnu psát i jiné série s jinými hrdiny, úplně mimo rakerovské univerzum?

 

V tuhle chvíli píšu desátý díl série o David Rakerovi, takže do podzimu mám co dělat. Potom se uvidí. Už dlouho mi v hlavě hlodá námět na samostatný román, jen jsem zatím neměl šanci ho napsat, ale rád bych si ho víc rozpracoval. Možná ale namísto něj napíšu jedenáctého Rakera. To záleží na spoustě věcí.

 

V ideálním případě bych chtěl během jednoho roku napsat jedenáctého Rakera i tento samostatný román, abych udržel frekvenci jednoho Rakera ročně, ale vzhledem k tomu, že mi Raker trvá v průměru deset měsíců, musel bych si s ním nejspíš udělat na rok přestávku, abych mohl tenhle samostatný román napsat.

 

Případy Davida Rakera si přímo říkají o filmové či televizní zpracování. Neplánuje se v dohledné době něco podobného?

 

Na tohle téma jsme v minulosti vedli už mnoho diskuzí, a právě v tuhle chvíli probíhají jednání o případném televizním seriálu, ale zatím není nic pevně dohodnuté. Britské produkční společnosti podle mě nedokážou správně uchopit téma soukromého vyšetřovatele a nevědí, jak by ho diváci přijali, protože jde spíš o americkou tradici.

 

Popravdě mě to ale zas tak moc netrápí. Budu radši, když se žádný seriál nenatočí, než aby vzniklo něco spíchnutého horkou jehlou, co by věrně neodráželo atmosféru knih – a tím myslím emocionální prvky, pocit ztráty a lásky, nejen zvraty a napětí.

 

V Česku se stal ze série s Davidem Rakerem od první vydané knihy čtenářský hit. Jak složité (či jednoduché) bylo dostat vaše thrillery k britským a americkým čtenářům?

 

To mě opravdu těší – chci vzdát obrovský, obrovský, OBROVSKÝ dík každému českému čtenáři, který sáhl po mé knize, a úžasnému týmu z nakladatelství Mystery Press, který Rakera dostal mezi lidi. Jsem za vaši podporu velmi vděčný!

 

Co se týče Británie a Spojených států, rozhodně to nebyla procházka růžovým sadem. Brzy mi v Británii vyjde devátá kniha, ale nebylo to snadné. Nepatřím k těm šťastlivcům, kteří prorazili hned s prvotinou. Teprve když se čtvrtý díl, Není cesty zpět, tady v Británii dostal do velmi oblíbeného čtenářského pořadu, začal David Raker nabírat fanoušky ve velkém a úspěch, který následoval, mi také umožnil věnovat se psaní na plný úvazek, což mi dělá nesmírnou radost.

 

Knihy s Davidem Rakerem si můžete pořídit na eshopu Mystery Pressu s luxusní slevou 30 %!

 

Hon na mrtvého

 

Údolí mrtvých (vyjde v červnu 2018)

 

Ztracený (vyjde v říjnu 2018)

 

Není cesty zpět

 

Bez slitování

 

Němé oběti

 

Zlomené srdce